Tomáš Sedláček proslul svou knihou Ekonomie dobra a zla, která byla přeložena do 21 jazyků a získala mnoho prestižních cen v ekonomické literatuře za původní filozofický přínos ekonomice. Patřil mezi poradce českého prezidenta Václava Havla a byl uveden mezi stovkou nejvlivnějších globálních myslitelů (Top 100 Thought Leaders, GDI).

V březnu 2020 se připojil k Ekonomickému poradnímu týmu pro zaměstnance pro centrální krizi, který je součástí systému Národní bezpečnostní rady pod vládou České republiky. Je vyhledávaným řečníkem, diskutérem a častým mezinárodním komentátorem. Pracuje pro největší českou banku jako hlavní makroekonomický stratég. Přednáší na Univerzitě Karlově a zasedá v radách mnoha neziskových organizací.

Poučení z krize

Analytik ve společnosti PAQ Research a ve think tanku IDEA při CERGE-EI. Ve své práci se věnuje především vzdělávání, ekonomickým analýzám a sociálním politikám. V minulosti působil na MŠMT a na Fakultě sociálních věd UK, kde získal doktorský titul v oboru ekonomie.

Nenaplňování vzdělávacího potenciálu a sociální problémy pohledem regionálních dat

Příspěvek se zaměří na vzdělávací nerovnosti a nenaplňování vzdělávacího potenciálu především znevýhodněných dětí s využitím analýz PAQ Research. Mezinárodní šetření ukazují, že závislost vzdělávacích výsledků na rodinném zázemí je jedna z nejvyšších v Evropě, kterou pandemie dále posilnila. Naše analýzy dokládají, že nenaplňování vzdělávacího potenciálu žáků je z pohledu ekonomického velmi neefektivní pro český stát. Snižování nerovností je ale velmi komplexní problém, který se proplétá se sociální situací v rodině a regionu. Na datech za obce s rozšířenou působností budu ilustrovat, jaké oblasti a faktory nejvíce přispívají ke vzdělávacím nerovnostem a nenaplňování potenciálu žáků a jaké typy intervencí by mohly mít největší efekt.

Je absolventem Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, postgraduální studia absolvoval v mezinárodním programu Vysoké školy ekonomické v Praze a Univerzity Jeana Moulina v Lyonu. V minulosti vyučoval na středních a jazykových školách, věnoval se volnočasovým aktivitám dětí a mládeže, pracoval jako vysokoškolský učitel na Univerzitě Palackého v Olomouci a Univerzitě sv. Cyrila a Metoda ve slovenské Trnavě, vedl sdružení měst a obcí, řídil státní příspěvkovou organizaci v rezortu školství. Od 1. 1. 2012 působí ve funkci náměstka ústředního školního inspektora. Je členem mnoha národních expertních komisí a platforem v oblasti vzdělávání, působí také jako hodnotitel Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství v oblastech vzdělávání učitelství a neučitelská pedagogika a angažuje se i v mezinárodní rozvojové pomoci v oblasti vzdělávání. Externě vyučuje na Katedře andragogiky a managementu vzdělávání Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy a na pražské Diplomatické akademii, pravidelně publikuje v odborném tisku a vystupuje na národních i mezinárodních konferencích. Na profesionální úrovni ovládá francouzský jazyk, aktivně hovoří anglicky, disponuje pasivní znalostí latiny, italštiny, ruštiny a polštiny.

Distanční vzdělávání a řešení jeho dopadů

Pandemie nemoci covid-19 samozřejmě významně zasáhla také do oblasti vzdělávání. Prezenční vzdělávání žáků bylo na velmi dlouhou dobu nahrazeno distanční výukou a s dopady tohoto náročného období se český vzdělávací systém potýká i v aktuálním školním roce. Cílem příspěvku je poskytnout komentáře ke kvalitě a efektivitě distančního vzdělávání v českých základních a středních školách a nabídnout i několik doporučení směrem k systému, školám i jejich zřizovatelům pro snižování negativních dopadů pandemie.

Původní profesí pedagog, byl ředitelem ZŠ a gymnázia. Dnes se věnuje vzdělávací politice. Je odborným garantem Klubu zřizovatelů a pomáhá zástupcům samospráv chápat problematiku školství a jeho řízení.

Klub zřizovatelů v novém

Klub zřizovatelů je komunita zástupců samospráv a úředníků, kteří usilují o progresivní změny ve vzdělávání a zlepšení učení žáků na svých školách. EDUin se rozhodl strukturu a nabídku klubu aktualizovat a otevřít široké odborné veřejnosti. Jaké jsou podmínky vstupu a co klub svým členům nabídne? O nové podobě projektu, jehož cílem je propojovat zřizovatele škol, přinášet jim aktuální informace a sdílet dobrou praxi promluví programový ředitel EDUinu, Miroslav Hřebecký.

Proces vytváření místní strategie rozvoje vzdělávání (na příkladu města Tábora)

K čemu může být místní strategie vzdělávání? Je důležitější proces tvorby, nebo výsledný dokument? Jakými nástroji je možné postupovat a jaké části by měla strategie obsahovat? Na konkrétní kazuistice města Tábor si přiblížíme, jaké bylo zadání a jak se realizuje vlastní vytváření strategie.

Vede na MŠMT oddělení podpory škol a řídí pilotáž středního článku, který cílí nejenom na školy, ale také na jejich zřizovatele. Je spoluautorkou Strategie 2030+ a aktivně se podílí na její implementaci. Od roku 2014 je místostarostkou obce Psáry, kde má na starosti vzdělávání a projekt „Neformálko“, který zajišťuje propojování formálního a neformálního vzdělávání v obci.

Komunitní role školy

Uplynulý covidový školní rok jasně ukázal, že rolí školy v současném světě už zdaleka není jen předávání znalostí. Strategie 2030+ mluví o kompetenčně zaměřeném vzdělávání, které děti připraví na život v budoucí společnosti. Co může zřizovatel udělat pro to, aby škola dokázala tento cíl splnit? Jak můžeme využít covidové zkušenosti? A jakou roli mají školy v naší společnosti plnit?

Vystudoval Provozně ekonomickou fakultu ČZU. Je předsedou České rady dětí a mládeže. Má na starosti komunikaci se státní správou. Je členem Výboru pro legislativu a financování Rady vlády NNO. Na Ministerstvu školství mládeže a tělovýchovy je členem řídících orgánů Evropských dotačních programů Erasmus+ a OPVVV, které přispívají z rozpočtu EU na českou vědu, ale podporují i školy či NNO. Dlouhodobě se věnuje práci s dětmi a mládeží jako dobrovolník v Lize lesní moudrosti. Vede dětské schůzky, víkendové akce i prázdninové tábory. Podílí se na vzdělávání vedoucích i ostatních dobrovolníků i na přípravě vzdělávacích programů, kde se snaží propojovat formální a neformální vzdělávání. Od roku 2000 jednatel v Tribar s.r.o., společnosti, zajišťující servis tiskáren a plotrů značky Hewlett Packard. Zajímá se o pobyt v přírodě, severoamerické indiány. Rád táboří v týpí nebo se jen tak toulá s batohem pod modrou oblohou. Je ženatý, má syna. Od roku 2018 je místostarostou obce Horoměřice a členem Hnutí STAN.

Jak propojovat školu a mimoškolní aktivity

Mnoho z nás ovlivnily mimoškolní aktivity a nasměrovaly nás k naší profesní dráze či posílily naší dovednost pohybovat se ve společnosti. Pojďme hledat jak podpořit zájem škol a organizátorů volnočasových aktivit k vzájemné spolupráci. Ta může mít za následek více motivovaných a spokojených dětí a mladých lidí.

Elementaristka se zkušenostmi z českých, bilingvních a mezinárodních škol, lektorka Jolly Phonics and Grammar. Pracuje jako koordinátorka vzdělávání na porubské radnici. Vystudovala PdF v Ostravě a Michigan University.

Klima školy z hlediska zřizovatele a školy

Na workshopu představíme cestu od slibu pravidelně evaluovat práci škol zřizovaných obvodem přes participativní proces vytváření dotazníku, průběh jeho realizace až po vyhodnocení obou ročníků a práci s výsledky. Účastníky seznámíme se zvolenými komunikačními strategiemi, nabytými zkušenostmi a zpětnou vazbou.

Za svou více než třicetiletou praxi působila jako učitelka, vychovatelka ŠD, výchovná poradkyně a zástupkyně ředitele. Pracuje jako ředitelka základní školy v Ostravě-Porubě. Vystudovala PdF v Ostravě.

Klima školy z hlediska zřizovatele a školy

Na workshopu představíme cestu od slibu pravidelně evaluovat práci škol zřizovaných obvodem přes participativní proces vytváření dotazníku, průběh jeho realizace až po vyhodnocení obou ročníků a práci s výsledky. Účastníky seznámíme se zvolenými komunikačními strategiemi, nabytými zkušenostmi a zpětnou vazbou.

Publicista, dramaturg a scénárista. Předseda správní rady a konzultant EDUin. Autor publikací Rodiče vítáni (2011) a Co je nového ve vzdělávání (2015, 2019). Autor námětu a spoluautor scénáře seriálu Ochránce (2021).

Proces vytváření místní strategie rozvoje vzdělávání (na příkladu města Tábora)

K čemu může být místní strategie vzdělávání? Je důležitější proces tvorby, nebo výsledný dokument? Jakými nástroji je možné postupovat a jaké části by měla strategie obsahovat? Na konkrétní kazuistice města Tábor si přiblížíme, jaké bylo zadání a jak se realizuje vlastní vytváření strategie.

Ochránce: beseda s tvůrci seriálu

Autoři nového seriálu České televize, který přibližuje problémy českého školství a vzdělávání povyprávějí o tom, jak seriál vznikal. Účastníci dostanou možnost zapojit se do diskuze nad tématy, která svého času nejen vzedmula vlny emocí, ale také přitáhla pozornost široké veřejnosti.

Vystudovala učitelství na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy a od dob studií se věnuje pedagogické praxi na různých typech škol. V letošním roce přesídlila ze Sušice do Brna a v současné době učí na základní škole Labyrinth matematiku, informatiku a také robotiku. Patří mezi průkopníky nových technologií a školní robotiky, pro kterou se snaží získat i dívky. O své práci hodně přemýšlí, ráda zkouší nové metody a neustále se snaží hledat nové cesty, které naše školství mohou posunout o kousek dál. Věnuje se vzdělávání pedagogů v oblasti nové informatiky, robotiky a didaktiky matematiky. Aktuálně je také členkou Expertního panelu pro přípravu velké revize RVP ZV, ve kterém zastupuje hlas učitelů z praxe. V roce 2020 získala druhé místo ceny Global Teacher Prize Czech Republic a v letošním roce postoupila do světového finále mezi TOP 50 inspirativních učitelů světa.

Nová informatika v rámci RVP ZV – Co to pro školy znamená

Revize RVP ZV přinášejí do základních škol vzdělávací oblast Informatika se zcela novým obsahem. Pro mnoho (zvláště prvostupňových) učitelů a učitelek je to něco úplně nového, něco, co nestudovali, z čeho možná mají i trochu strach. Já si myslím, že obavy jsou zbytečné a pokud učitelé dostanou tu správnou podporu, vše zvládnou. V rámci našeho setkání si ukážeme, co je cílem této revize, jak se mění vzdělávací obsah a jakou podporu školy potřebují. Vyzkoušíme si i praktické aktivity, které umožní právě prostřednictvím asistovaného badatelství vést děti k objevování nových informatických konceptů. Zaměříme se na aktivity, které lze realizovat bez počítačů, tzn. unplugged, a které podporují týmovou spolupráci a diskuzi.

Je absolventkou hudební vědy na Masarykově univerzitě, má za sebou několik studijních zahraničních pobytů včetně roku studia ve Finsku, kdy měla možnost blíže se seznámit s finským vzdělávacím systémem. Delší dobu dobrovolnicky pracovala s dětmi s poruchami autistického spektra, pracovala dlouhodobě jako lektorka angličtiny, překladatelka a hudební pedagožka. Od roku 2018 pracuje jako radní pro vzdělávání, školství a MA21 v Praze 7. Ve své práci se soustředí zejména na intenzivní podporu ředitelů a pedagogů a jejich vzdělávání, síťování a sdílení dobré praxe, na zapojování dětí a rodičů do dění ve škole a v komunitě a na intenzivní systémovou podporu pro děti ohrožené školním neúspěchem. Je iniciátorkou vzniku Zastupitelstva mladých v Praze 7, platformy, která umožňuje stále intenzivnější zapojování mladých lidí do dění v městské části.

Městské žákovské zatupitelstvo

Workshop Vás seznámí s problematikou žákovských zastupitelstev na školách v obcích a městech. Ukáže přklady dobré praxe a pomůže nalézt odpovědi na otázky: Proč zapojovat děti a mládež do veřejného dění v obci? Jaké jsou cesty k funkčnímu a smysluplnému žákovskému i městskému zastupitelstvu či parlamentu? Jakým způsobem je možné realizovat žákovský parlament v menších obcích?

Tomáš vystudoval Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy v oborech Český jazyk a literatura a Základy společenských věd. Dále se rozvíjel prostřednictvím absolvování kurzů Otevíráme dveře pro mentory (JOB – spolek pro inovace), Citizenship Teaching and Student Voice in England (Involver UK, Asher Jacobsberg), Respektovat a být respektován, Mentoring aneb zpětná vazba (Projekt Odyssea, Jakub Švec). Posledních 10 let pravidelně školí a lektoruje. Zpočátku byly jeho parketou převážně prožitkové kurzy pro žáky, později až do současnosti a s velkou radostí jsou to semináře pro pedagogy (koordinátory žákovských parlamentů a třídní učitele) a ředitele škol. Takovýchto jednodenních či vícedenních seminářů má na kontě více než 200. Velmi rád se věnuje mentorování pedagogů, protože se mu líbí, jak učitelé neuvěřitelně vyrostou a získají větší radost z učení. V CEDU je od vzniku organizace a je současně jejím zakládajícím členem. Nejprve začínal jako externí lektor, poté jako zaměstnanec v projektu, jednu dobu měl na starosti PR a fundraising a v současnosti organizaci vede. Ve svém volném čase nejraději sportuje a čte, ale možná trochu neobvykle se rád zapojuje do veřejného dění v obci, kde žije.

Městské žákovské zatupitelstvo

Workshop Vás seznámí s problematikou žákovských zastupitelstev na školách v obcích a městech. Ukáže přklady dobré praxe a pomůže nalézt odpovědi na otázky: Proč zapojovat děti a mládež do veřejného dění v obci? Jaké jsou cesty k funkčnímu a smysluplnému žákovskému i městskému zastupitelstvu či parlamentu? Jakým způsobem je možné realizovat žákovský parlament v menších obcích?

Studoval filmovou vědu a srovnávací literaturu na FFUK, posléze scenáristiku a dramaturgii na FAMU. Svou práci pro televizi započal jako redaktor magazínu TV Nova Víkend. Značnou část profesní dráhy strávil v nekonečném seriálu Ulice, kde postupně působil jako autor dějových linek a dialogů, šéfautor, kreativní producent a supervizor. S Českou televizí spolupracoval coby vedoucí projektu na docusoapu Paterčata, podílel se na scénářích filmů Metanol a Dukla 61, seriálu Ochránce a série Devadesátky. Jako dramaturg TPS Michala Reitlera pracoval také na filmu Beze stopy a dokumentu Spi sladce.

Ochránce: beseda s tvůrci seriálu

Autoři nového seriálu České televize, který přibližuje problémy českého školství a vzdělávání povyprávějí o tom, jak seriál vznikal. Účastníci dostanou možnost zapojit se do diskuze nad tématy, která svého času nejen vzedmula vlny emocí, ale také přitáhla pozornost široké veřejnosti.

Marie Mališková se v O2 od roku 2016 věnuje tématu bezpečného a pozitivního využívání moderních technologií. Podílí se na rozvoji programu O2 Chytrá škola, který pomáhá zlepšovat digitální gramotnost a modernizuje výuku nejen za pomoci digitálních technologií a stála u vzniku dokumentárního filmu V SÍTI. Společnost O2 se svými společensko-odpovědnými aktivitami snaží přispívat k pozitivním změnám ve školství, inspiruje a motivuje učitele, rodiče i děti k smysluplnému využívání technologií a podporuje důležité aktéry a hybatele změn.

Jak připravit školy a děti na život online

Internet je užitečný nástroj, který nabízí dětem i školám celou řadu možností se vzdělávat. O tom jaká zároveň přináší úskalí i jak se s nimi vypořádat promluví zástupci programu O2 Chytrá škola. Oblíbeným nástrojem jsou filmové a divadelní projekty, připomenou tak fenomén V SÍTI a představí novinku COMMANDER. Otevřou diskuzi a možnosti, jak může zřizovatel pomoci propojení důležitých aktérů v oblasti prevence rizikového online chování.

Pracuje jako metodička programu Podpora vzdělávání v rodinách ve společnosti Člověk v tísni. Jako
dobrovolník začala v roce 2010 doučovat děti ze sociálně znevýhodněného prostředí. Později
působila jako kariérní poradkyně a koordinátorka doučování. Vystudovala Sociální politiku na London
School of Economics. Věnuje se tématům na pomezí sociální práce a vzdělávání.

Ideální doučování a podpora socializace

V rámci příspěvku představíme strukturu našich podpůrných programů pro děti žijící v sociálně
znevýhodněném prostředí. Zaměříme se na dobrou praxi a doporučení především v organizaci
doučování, volnočasových aktivit, mentoringu a kariérního poradenství.

Původní profesí divadelní historička a teoretička od roku 2006 pracuje v společnosti Člověk v tísni.
Vždy se zaměřovala na podporu starších dětí vyrůstajících v prostředí ohroženém sociálním
vyloučením. Nejdříve jako dobrovolnice a pak jako zaměstnanec pracovala v Kladně, především
v neslavně proslulé vyloučené lokalitě „Masokombinát“. V současné době je metodičkou programu
Kariérního poradenství a koordinátorkou Retrostipendijního programu.

Ideální doučování a podpora socializace

V rámci příspěvku představíme strukturu našich podpůrných programů pro děti žijící v sociálně
znevýhodněném prostředí. Zaměříme se na dobrou praxi a doporučení především v organizaci
doučování, volnočasových aktivit, mentoringu a kariérního poradenství.

Vzděláním sociální pracovník. Odborný metodik projektové aktivity Podpora a rozvoj služeb v oblasti SPOD, Ministerstvo práce a sociálních věcí. Působil jako sociální pracovník a vedoucí ve službách sociální rehabilitace, osobní asistence, nízkoprahová denní centra a azylové domy. Na Ministerstvu práce a sociálních věcí působí od roku 2016 jako lokální síťař, později jako odborný metodik v projektu „Systémový rozvoj a podpora nástrojů sociálně-právní ochrany dětí“.

Ruku v ruce: spolupráce napříč resorty ve prospěch ohrožených žáků

Je zakladatelkou a ředitelkou Centra LOCIKA. Centrum založila na základě svých dlouholetých zkušeností dětského terapeuta a arteterapeuta specializovaného na téma domácího násilí. Za 20 let praxe přímo pracovala s více jak 1000 dětmi z rodin zasažených domácím násilím, dalších 800 případů intervidovala a odborně řídila. Petra absolvovala specializované vzdělávání v oblasti terapie, terapie traumatu a pomoci obětem násilí u nás i v zahraničí v rozsahu 1800 hodin. O problematice dětí a domácího násilí publikuje a pravidelně přednáší, v této problematice v rámci akreditovaných kurzů proškolila přes 600 odborníků. Práci Centra LOCIKA prezentovala na 3 zahraničních, 10 mezinárodních a 25 domácích odborných domácích konferencích. V rámci prevence Petra vystupuje i ve veřejném prostoru a médiích, např. byla speakrem TED Talk Prague 2019 či hostem pořadu DVTV. Petra byla v roce 2019 jmenována členkou Výboru vlády pro prevenci domácího násilí a násilí na ženách a vede pod tímto výborem pracovní skupinu zaměřenou na potřeby dětí ohrožených domácím násilím. Petra je členkou Výboru vlády pro prevenci domácího a genderově podmíněného násilí, členkou Českého institutu biosyntézy a České arteterapeutické asociace.

Ruku v ruce: spolupráce napříč resorty ve prospěch ohrožených žáků

V roce 1979 dokončila studium PF v Ústí nad Labem aprobaci pro I. stupeň. Od roku 1991působí jako ředitelka Základní a Mateřské školy T. G. Masaryka, Praha 6-Ruzyně. Toto školské zařízení sdružuje dvě základní školy a tři mateřské školy. Během své pedagogické praxe se především zaměřuje na práci s integrovanými žáky, aktivně řídí školní poradenské pracoviště na své škole, v posledních letech věnuje nemalou pozornost žáků s odlišným mateřským jazykem. Jako vedoucí pracovní skupiny pro zájmové vzdělávání a volný čas v rámci MAPu Prahy 6 zajišťuje a organizuje dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků školních družin a pracovníků zájmových organizací. Škola pod jejím vedením se zapojuje do grantů a výzev s cílem vést své pedagogy k dalšímu vzdělávání a zapojit co nejvíce žáků do různých aktivit. V době epidemie Covid-19 přímo organizuje doučování se snahou co nejvíce potlačit výukové nedostatky žáků.

Doučování v praxi

Ve svém příspěvku představí cestu, kterou ve škole zvolili v rámci doučování. Pandemie zasáhla a stále zasahuje velmi živelně do života lidí školství nevyjímaje. MŠMT finančně  podpořilo programem „Národní plán podpory návratu do škol“ každou školu s cílem napravit výpadek ve vzdělávání z doby pandemie. Každá škola se s doučováním  vyrovnává po svém. Aby tato činnost byla smysluplná, bylo nám jasné, že je nutné namotivovat a zvýšit zájem o doučování u žáků za vydatné pomoci rodičů. Dostatečně vysvětlit, co je cílem doučování, vybrat správného doučujícího, organizačně vše skloubit s rozvrhem žáků a učitelů. V příspěvku mimo jiné zazní : rodič jako partner, výběr doučujících a žáků, motivace žáka pro doučování, zpětná vazba od žáka.