Jakub Sedláček

Působí na Studiích nových médií FF UK a v Národním institutu SYRI. Zabývá se generativní umělou inteligencí a společenskými dopady digitálních technologií. Ve výuce se jeho zaměření odráží v předmětech jako AI v kreativním procesu, Celebrita ve světě nových médií nebo Digitální metody a AI v humanitních a sociálních vědách.

Studenti s ní píšou domácí úkoly a závěrečné práce, učitelům pomáhá s přípravou hodin i cvičení. Kdy je AI ve výuce dobrý sluha, a kdy zlý pán? (Kdy) má smysl ji zakazovat? Jak sebe i studenty připravit na svět, kde generátory obrázků, videa a zvuku neustále posouvají hranice naší důvěry v realitu?

Lukáš Kintr

Od 1. července 2022 zastává pozici ředitele Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) a je významnou osobností v oblasti kybernetické bezpečnosti v České republice. Již během studia se snažil rozvíjet znalosti a schopnosti v oblasti kybernetické bezpečnosti. Od roku 2015 působil v Národním bezpečnostním úřadě (NBÚ) jako auditor kybernetické bezpečnosti v Národním centru kybernetické bezpečnosti (NCKB). Po vyčlenění NCKB a vzniku NÚKIB zastával pozici vedoucího oddělení kontroly a od září 2019 náměstka ředitele NÚKIB pro řízení NCKB, kde byl zodpovědný za strategii zajišťování a prosazování kybernetické bezpečnosti v České republice, činnost vládního CERT, jednání a spolupráci s národními a mezinárodními partnery a provádění cvičení v oblasti kybernetické bezpečnosti.

Příspěvek bude zaměřen na zvyšování odolnosti společnosti prostřednictvím výuky kybernetické bezpečnosti podle revidovaných RVP. Také se zaměříme na změny v kybernetické bezpečnosti související s rozvojem umělé inteligence a dopady na výuku ve školách a požadavky na pedagogický personál.

Ondřej Neumajer

Ve svém profesním zaměření se soustřeďuje na problematiku účelného využívání digitálních technologií ve vzdělávání, na vzdělávací inovace a vzdělávací politiku. V Národním pedagogickém institutu ČR má na starosti oddělení Digitalizace ve vzdělávání.

Od školního roku 2023/2024 učí základní školy podle inovovaného RVP. Zásadně se změnil obsah výuky informatiky. Rozvoj digitálních kompetencí žáků už není jen úkolem učitelů tohoto předmětu, ale všech pedagogů. MŠMT zároveň podpořilo školy dotacemi na vybavení hardwarem, NPI metodickou podporou pro zmíněné změny ve výuce. Příspěvek shrne, jak aktuálně situace ve školách vypadá a co nás v této oblasti čeká.

Jiří Nantl

Náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy (od června 2023, dříve také od března 2012 do července 2013). Zabývá se především modernizací vzdělávání a vzdělávací soustavy. Dříve působil mj. také jako náměstek hejtmana Jihomoravského kraje (od listopadu 2020 do června 2023) s odpovědností za oblasti vzdělávání, zdravotnictví a chytrého regionu. Profesně se zabýval managementem vědy a vysokého školství, působil mj. jako kancléř Masarykovy univerzity (2005–2009) a ředitel CEITEC (2013–2023). Je členem Rady vlády Slovenské republiky pro vědu, techniku a inovace.

Téměř polovina škol zabezpečuje výuku 10 % žáků, čtvrtina základních škol má méně než 50 žáků. Úzce to jistě souvisí se strukturou územní samosprávy. S proměnami vzdělávání se zvyšují nároky na činnosti školy, roste komplexita odborných podpůrných činností souvisejících se vzděláváním. Pro malé školy je to často výzva, zejména když v omezeném personálním obsazení musí také zajišťovat všechny administrativní povinnosti právního subjektu. Ministerstvo školství proto přichází s novými právními nástroji, které mají za cíl usnadnit spojování škol do větších celků při ošetření zásadních aspektů významných pro jednotlivé obce.

Je žádoucí převést financování nepedagogů a školských služeb na zřizovatele? Přinese to vyšší efektivitu? Jak zajistit převod odpovídajících prostředků přes RUD? Panelová debata prozkoumá tyto a další otázky.

Daniel Münich

Akademický ekonom zabývající se empirickými výzkumy v oblasti ekonomie trhu práce a vzdělávání. Učí v doktorském programu na CERGE-EI. Má bohaté zkušenosti jako expert či poradce v rámci projektů EU, Mezinárodního měnového fondu, OECD, Světové banky a dalších institucí. Publikuje články v novinách a časopisech a komentuje témata související s trhem práce, školstvím, vzděláváním, sociálním systémem, vědou a výzkumem a dopady veřejných politik. Od ledna 2022 působí v Poradním sboru předsedy vlády a od června 2022 je členem obnovené Národní ekonomické rady vlády NERV IV. V letech 2022–2023 byl prezidentem České společnosti ekonomické.

Představíme klíčová zjištění analýzy, kterou pro EDUin zpracoval Institut IDEA. Kvantifikovaná analýza systému rozdělování prostředků obcím ze státního rozpočtu (RUD) s důrazem na roli obcí při zřizování mateřských a základních škol.

Je transformace sítě základních škol nutná? Panelová debata se zaměří na argumenty a na možnosti, kudy by se změna mohla případně ubírat. Prodiskutujeme vize Ministerstva školství a vyslechneme názory praktiků.

Jiří Münich

Vystudoval interdisciplinární společenské vědy a metodologii psychologického výzkum na Amsterdamské Univerzitě. Věnuje se kvantitativním analýzám v oblastech vzdělávání a veřejné politiky. V současnosti působí jako datový analytik ve společnosti PAQ Research.

Představíme klíčová zjištění analýzy, kterou pro EDUin zpracoval Institut IDEA. Kvantifikovaná analýza systému rozdělování prostředků obcím ze státního rozpočtu (RUD) s důrazem na roli obcí při zřizování mateřských a základních škol.

Eva Nečasová

Zakladatelka neziskové iniciativy AI dětem (umělá inteligence dětem) a stojí za metodikami Hello Ruby pro školy. Mimo vzdělávání se věnuje designu pod značkou designity.cz.

Svět se s příchodem generativní umělé inteligence nenávratně změnil. Jak by mělo reagovat české školství? Co učit děti, aby se dokázaly orientovat v syntetické realitě řízené algoritmy?

Jak snadno pomocí aplikací ChatGPT nebo Claude interpretovat, vizualizovat, upravovat nebo kombinovat různé zdroje dat? Nebo jak například generovat SWOT analýzu nebo personalizovat dopisy? Využití chatbotů v každodenní administrativě dokáže ušetřit velké množství času. To si v rámci workshopu ukážeme na praktických příkladech.

Jan Břížďala

Radní Kraje Vysočina pro oblast školství, mládeže, sportu, informatiku a komunikační technologie. Absolvoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy, kde získal doktorát. Působil jako zástupce ředitelky na Agro škole Pozďatín, kterou zakládal, a jako středoškolský učitel matematiky a chemie na Gymnáziu Třebíč. Vytváří výukové materiály, podílí se na organizaci soutěží či táborů pro talentované žáky.

Je žádoucí převést financování nepedagogů a školských služeb na zřizovatele? Přinese to vyšší efektivitu? Jak zajistit převod odpovídajících prostředků přes RUD? Panelová debata prozkoumá tyto a další otázky.

Petr Čuřík

Dlouholetý starosta obce Sulice, ekonom. Během působení v čele obce se zasloužil o výstavbu moderní mateřské školy se třemi pracovišti a kapacitou 190 míst. Dále inicioval a řídil projekt obce pod názvem Škola na zelené louce. Jednalo se o projekt výstavby moderní nízkonákladové a nízkoenergetické základní školy v obci prvního typu. Zabývá se tématem nedostatečných kapacit základních škol v okolí velkých měst, zejména v okolí Prahy.

Je žádoucí převést financování nepedagogů a školských služeb na zřizovatele? Přinese to vyšší efektivitu? Jak zajistit převod odpovídajících prostředků přes RUD? Panelová debata prozkoumá tyto a další otázky.

Pavla Katzová

Působila řadu let na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, a to v oblasti ekonomické a legislativní. Zabývá se oblastí školské legislativy, řízení školství a jeho financování. V současné době pracuje na Krajském úřadě Středočeského kraje jako zástupkyně ředitele krajského úřadu.

Je žádoucí převést financování nepedagogů a školských služeb na zřizovatele? Přinese to vyšší efektivitu? Jak zajistit převod odpovídajících prostředků přes RUD? Panelová debata prozkoumá tyto a další otázky.

Ivana Liedermanová

Původní profesí pedagožka která působila na základní, vyšší odborné a vysoké škole. Od roku 1998 působí na vedoucích pozicích ve veřejné správě nejprve jako vedoucí odboru sociálních věcí, následně jako vedoucí odboru komunitních služeb a v současnosti jako vedoucí odboru školství, kultury a sportu Magistrátu města Pardubic. Její silné profesní téma je zapojování občanů do života města.

Je žádoucí převést financování nepedagogů a školských služeb na zřizovatele? Přinese to vyšší efektivitu? Jak zajistit převod odpovídajících prostředků přes RUD? Panelová debata prozkoumá tyto a další otázky.

Martin Hájek

Zabývá se vzděláváním v oblasti kybernetické bezpečnosti se zaměřením na praktickou stránku a využití v pracovním i soukromém životě. Pracuje jako lektor kybernetické bezpečnosti v Národním úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Ve svých přednáškách představuje primární hrozby, se kterými se uživatel může setkat, a také postupy, jak jim předejít a čelit.

Workshop je zaměřený na výuku kybernetické bezpečnosti v rámci novelizovaných RVP a metodickou podporu Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost.

Marek Jetmar

Zabývá se problematikou veřejných služeb, veřejné správy a regionálního rozvoje. V současné době působí na Ministerstvu vnitra, kde se zabývá místní správou a jejím financováním. Prosazuje koncept společenství obcí. V minulosti působil na MMR, ÚV či MPO, kde se zabýval regionální politikou, chytrou specializací a inovacemi. Přednáší na vysoké škole.

Je transformace sítě základních škol nutná? Panelová debata se zaměří na argumenty a na možnosti, kudy by se změna mohla případně ubírat. Prodiskutujeme vize Ministerstva školství a vyslechneme názory praktiků.

Viktor Liška

Jako starosta obce Ratměřice je zároveň předsedou společenství obcí Mikroregionu Voticko a Asociace dobrovolných svazků obcí ČR. Na Voticku koordinuje úspěšnou multifunkční meziobecní spolupráci ve vzdělávání (MAP rozvoje vzdělávání v ORP Votice), sociální oblasti (Sociální fond ORP Votice), energetice (SECAP a energetický management Voticka), odpadového hospodaření (společné projekty obcí: voticko_třídí, voticko_neplýtvá) a dalších (např. Cyklostezka Votickem). Původním povoláním je učitel s aprobací dějepis a tělesná výchova pro 2. a 3. stupeň, profesně působil např. na školách Jedličkova ústavu v Praze či v ZŠ Louňovice p. Blaníkem.

Je transformace sítě základních škol nutná? Panelová debata se zaměří na argumenty a na možnosti, kudy by se změna mohla případně ubírat. Prodiskutujeme vize Ministerstva školství a vyslechneme názory praktiků.

Daniel Prokop

Sociolog zaměřující se na kvantitativní výzkum vzdělávání a sociálních nerovností. Vede vlastní výzkumnou společnost PAQ Research. Je členem Národní ekonomické rady vlády (NERV), spoluautorem vzdělávací Strategie 2030+ a autorem knihy Slepé skvrny.

Je transformace sítě základních škol nutná? Panelová debata se zaměří na argumenty a na možnosti, kudy by se změna mohla případně ubírat. Prodiskutujeme vize Ministerstva školství a vyslechneme názory praktiků.

Luboš Zajíc

Pracuje jako ředitel Základní školy Pečky, okres Kolín. Současně je prezidentem Asociace ředitelů základních škol ČR. V těchto svých pozicích řeší jak konkrétní situace ve své škole, tak i koncepční otázky českého školství.

Je transformace sítě základních škol nutná? Panelová debata se zaměří na argumenty a na možnosti, kudy by se změna mohla případně ubírat. Prodiskutujeme vize Ministerstva školství a vyslechneme názory praktiků.

Nela Beranová

Sociální pedagožka, v rámci pilotního projektu MČ Prahy 7 v letech 2021–2023 zaváděla pozici sociálních pedagogů na základních školách v Praze 7. V současné době vede oddělení podpory sociální pedagogiky MČ Prahy 7, které se věnuje zejména metodické podpoře sociální pedagogiky na školách, zajišťuje fungování sociálních pedagogů na základních školách Prahy 7 a podporuje daná školní poradenská pracoviště ve vztahu k pozici sociálního pedagoga. Od roku 2002 pracovala v oblasti duševního zdraví pro dospělé, lektoruje vzdělávací kurzy pro odborníky v oblasti duševního zdraví a před nástupem na MČ Praha 7 pomohla vzniku projektu v oblasti duševního zdraví pro dospívající ve věku 15–26 let. V oblasti sociální práce pracuje již více než 20 let.

Jaká je sociální role školy a školky? Kdo je sociální pedagog, jak spolupracuje se školou, kde začíná a kde končí jeho úloha? Jakou roli může hrát zřizovatel? A co dělá síťař? Jaké výhody přináší mezioborová spolupráce? A kdo všechno může být součástí záchranné sítě pro děti? Otázky, na které si během workshopu zkusíme odpovědět. A opřeme se při tom o téměř tři roky zkušeností se sociální prací ve školách a školkách Prahy 7.

Tereza Rafoth

Od roku 2021 působí jako koordinátorka podpory pro děti a mládež na městské části Praha 7. Soustředí se na síťování partnerů v oblasti sociální práce a vzdělávání, duševního zdraví, podpůrných služeb a volnočasových aktivit. Koordinuje pravidelná setkávání účastníků sítě, mapuje jejich nabídky i potřeby, hledá pokrytí „bílých míst“ v nabídce služeb. Více než patnáct let se věnuje vzdělávání dětí i dospělých.

Jaká je sociální role školy a školky? Kdo je sociální pedagog, jak spolupracuje se školou, kde začíná a kde končí jeho úloha? Jakou roli může hrát zřizovatel? A co dělá síťař? Jaké výhody přináší mezioborová spolupráce? A kdo všechno může být součástí záchranné sítě pro děti? Otázky, na které si během workshopu zkusíme odpovědět. A opřeme se při tom o téměř tři roky zkušeností se sociální prací ve školách a školkách Prahy 7.

Sylva Svobodová

Předsedkyně Výboru pro vzdělávání, sociální politiku a zdravotnictví zastupitelstva městské části Praha 7. Zaměřuje se na rozvoj kvality škol, podporu wellbeingu žáků i učitelů. Zabývá se průřezovými tématy, která propojují zejména školskou a sociální oblast, a klade důraz na multidisciplinární přístup. Zabývá se koordinací školských rad a rodičovských spolků. Usiluje o zapojování rodičovské veřejnosti do dialogu o dalším směřování škol na Sedmičce, věnuje se také tématu dětské participace.

Jaká je sociální role školy a školky? Kdo je sociální pedagog, jak spolupracuje se školou, kde začíná a kde končí jeho úloha? Jakou roli může hrát zřizovatel? A co dělá síťař? Jaké výhody přináší mezioborová spolupráce? A kdo všechno může být součástí záchranné sítě pro děti? Otázky, na které si během workshopu zkusíme odpovědět. A opřeme se při tom o téměř tři roky zkušeností se sociální prací ve školách a školkách Prahy 7.

Hana Šišková

Místostarostka pro školství v Praze 7, lektorka angličtiny, překladatelka a hudební pedagožka. Dlouhodobě pracovala s dětmi s poruchou autistického spektra. Od roku 2018 má na starosti školství Prahy 7, ve své práci se soustředí zejména na intenzivní a všestrannou podporu ředitelů a pedagogů a jejich vzdělávání, metodické vedení ze strany zřizovatele, síťování a sdílení dobré praxe, na nastavování systémových prvků podpory pro děti ohrožené školním neúspěchem (např. funkční ŠPP, sociální práce ve školách včetně pozice sociálního pedagoga), na téma wellbeingu a duševního zdraví ve školách nebo na téma žákovské participace.

Jaká je sociální role školy a školky? Kdo je sociální pedagog, jak spolupracuje se školou, kde začíná a kde končí jeho úloha? Jakou roli může hrát zřizovatel? A co dělá síťař? Jaké výhody přináší mezioborová spolupráce? A kdo všechno může být součástí záchranné sítě pro děti? Otázky, na které si během workshopu zkusíme odpovědět. A opřeme se při tom o téměř tři roky zkušeností se sociální prací ve školách a školkách Prahy 7.

Ondřej Matějka

Pracuje v Nadačním fondu Eduzměna. Je zástupcem ředitele, vede pilotní projekt na Kutnohorsku. Z původního projektu Eduzměny postupně vzniklo Centrum podpory vzdělávání Kutnohorsko. Jeho posláním je poskytovat regionálně zakotvenou podporu vzdělávání mateřským, základním i středním školám.

Hodně energie se tak či onak věnuje do rozvoje škol. Často se to i daří. Jenže až příliš často dostane takový rozvoj stopku – změny narazí u části místní veřejnosti a dříve či později také u zřizovatele. Pěstování vztahu mezi ředitelem a zřizovatelem je proto zásadní. Jaká jsou úskalí? Jak je lze překonávat? Nabízíme sdílení zkušeností z Kutnohorska.

Andrea Melechová Ruthová

Ředitelka nejmenší ze čtyř základních škol zřizovaných Městem Kutná Hora, kterou je ZŠ Kutná Hora, Kamenná stezka 40. Ve spolupráci se zřizovatelem a s podporou Nadačního fondu Eduzměna se jí postupně daří přesvědčovat spádové rodiče, že tzv. Kamenka je pro jejich děti tou nejlepší školou, protože je nejblíž. Jde na to prostřednictvím strategického plánování, podporou a rozvojem komunikace a spolupráce s/mezi všemi aktéry vzdělávání nejen na Kamence – s respektem a ideálně s úsměvem.

Hodně energie se tak či onak věnuje do rozvoje škol. Často se to i daří. Jenže až příliš často dostane takový rozvoj stopku – změny narazí u části místní veřejnosti a dříve či později také u zřizovatele. Pěstování vztahu mezi ředitelem a zřizovatelem je proto zásadní. Jaká jsou úskalí? Jak je lze překonávat? Nabízíme sdílení zkušeností z Kutnohorska.

Lucie Francová

Vedoucí oddělení školství a kultury Městského úřadu Kutná Hora. Na svou pozici nastoupila v době, kdy končila covidová opatření, znovu se naplno rozjížděl kulturní život a zároveň přišla válka na Ukrajině, kdy v Kutné Hoře vzniklo jedno z Krajských asistenčních center pomoci Ukrajině. Kutná Hora se tak musela vyrovnat s větším přílivem dětí do škol. K budování dobrých vztahů mezi zřizovatelem a řediteli přispívají i její předešlé zkušenosti s výukou, pořádáním kulturních akcí a zejména zkušenosti s koordinováním projektu zabývajícího se sociálním začleňováním či koordinace zakázek v korporátní firmě. Pod její oddělení patří 8 školských a 3 kulturní příspěvkové organizace, tedy 11 ředitelů.

Hodně energie se tak či onak věnuje do rozvoje škol. Často se to i daří. Jenže až příliš často dostane takový rozvoj stopku – změny narazí u části místní veřejnosti a dříve či později také u zřizovatele. Pěstování vztahu mezi ředitelem a zřizovatelem je proto zásadní. Jaká jsou úskalí? Jak je lze překonávat? Nabízíme sdílení zkušeností z Kutnohorska.