5. ročník konference pro zřizovatele škol
![logo](https://lepsiskola.eduin.cz/wp/wp-content/uploads/2022/03/LS2022_logo.png)
![](https://lepsiskola.eduin.cz/wp/wp-content/uploads/2022/09/12.png)
Daniel Münich
Akademický ekonom zabývající se empirickými výzkumy v oblasti ekonomie trhu práce a vzdělávání. Učí v doktorském programu na CERGE-EI. Má bohaté zkušenosti jako expert či poradce v rámci projektů EU, Mezinárodního měnového fondu, OECD, Světové banky a dalších institucí. V současnosti je prezidentem České společnosti ekonomické, publikuje články v novinách a časopisech a komentuje témata související s trhem práce, školstvím, vzděláváním, sociálním systémem, vědou a výzkumem a dopady veřejných politik. Od ledna 2022 působí v Poradním sboru předsedy vlády a od června 2022 je členem obnovené Národní ekonomické rady vlády.
Škola jako úkolData na hromadě ještě nedělají informace a informace ještě nedělají znalosti užitečné pro řízení. Ve velmi decentralizovaných vzdělávacích systémech, jako je ten český, hraje zásadní úlohu kvalitní informovanost aktérů, tedy nejen těch v centru na MŠMT, ale i na lokální úrovni ve vedení jednotlivých škol a jejich zřizovatelů. Bez spojení není velení, bez dat a kvalitních informací pak není efektivní řízení – ani ve školství. To pro české školství stále zůstává velkou výzvou. Výzvou nejen v době války a imigrantské krize, ale i v časech míru.
![](https://lepsiskola.eduin.cz/wp/wp-content/uploads/2022/08/Fotky-na-web-LS-2022-4.png)
Magdaléna Klimešová
Působí jako analytička v kabinetu ministra práce a sociálních věcí, kde se zabývá především výzkumy a zefektivňováním práce s daty a zároveň koordinuje Stálou komisi pro integraci a adaptaci uprchlíků z Ukrajiny zřízenou panem ministrem a zmocněnkyní vlády pro lidská práva Klárou Šimáčkovou Laurenčíkovou. Dříve dlouhodobě pracovala v nevládním sektoru jako analytička, evaluátorka, lobbistka, a konzultantka advokačních strategií.
Situace uprchlíků z UkrajinyAktuální data o uprchlících z Ukrajiny. Kdo jsou ti, kteří přišli hledat bezpečí právě do České republiky? Příspěvek přiblíží data z výzkumu Situace uprchlíků v ČR s doplněním o řadu dalších informací a dat s cílem poskytnout vhled do stávající situace.
![](https://lepsiskola.eduin.cz/wp/wp-content/uploads/2022/09/11.png)
Lukáš Seifert
Na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy působí nepřetržitě od roku 2012, kam nastoupil v souvislosti s přípravou Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020. V rámci jím řízeného útvaru se podílel na tvorbě Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030 a obsahové přípravě Operačního programu Jan Amos Komenský. V současnosti se věnuje zejména implementaci Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+, Národního plánu obnovy a přípravě nového dlouhodobého záměru. Podstatná část jeho agendy se zaměřuje na meziresortní spolupráci a podporu multidisciplinárního přístupu.
Role zřizovatelů a státu při plánování kapacit školPodrobnou anotaci připravujeme.
![](https://lepsiskola.eduin.cz/wp/wp-content/uploads/2022/09/9.png)
Karel Handlíř
Od roku 1997 do roku 2008 působil jako učitel na Základní škole v Městě Albrechticích. Od roku 2008 do současnosti vede Základní školu Krnov, Janáčkovo náměstí 17. S týmem svých spolupracovníků se snaží naplňovat společnou vizi: Chceme být školou, kterou mají žáci, učitelé i rodiče rádi, a kde se všichni učí, jak nejlépe dovedou.
Cestou k vizi se s pedagogy cíleně věnuje postupnému zlepšování klimatu školy a vztahům učitel-žák-rodič, rozvoji matematické, kritické a čtenářské gramotnosti prostřednictvím konstruktivistických metod výuky. Dále se věnuje také rozvoji proinkluzivní výuky a podpoře ICT a v neposlední řadě také podpoře formativního přístupu ve výuce. Rozvoj pedagogů podporuje mimo jiné i prostřednictvím koučování, mentoringu a kolegiálního poradenství. Věří, že nové výzvy nás posilují a školám umožňují se rychleji zlepšovat.
Integrace ukrajinských žáků v Krnově - jednodušší, než se zdáPodrobnou anotaci připravujeme.
![](https://lepsiskola.eduin.cz/wp/wp-content/uploads/2022/09/7.png)
Kristýna Titěrová
Absolventka oboru kulturologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Podílela se na vzniku portálu www.inkluzivniskola.cz a vývoji vzdělávacích aktivit pro pedagogy v oblasti inkluze vícejazyčných žáků. Vzdělávacím aktivitám, poradenství pedagogům a tvorbě a vývoji metodických materiálů se věnuje i nadále jako metodička a vedoucí služeb pro pedagogy. Dlouhodobě prosazuje inkluzivní opatření v oblasti vzdělávání vícejazyčných dětí a žáků. V současnosti působí jako programová ředitelka a vedoucí služeb pro pedagogy v rámci obecně prospěšné společnosti META, jež nabízí podporu pedagogům a školám, pokud se potýkají se specifickými potřebami vícejazyčných dětí a žáků.
Aspekty začleňování vícejazyčných dětíPodrobnou anotaci připravujeme.
![](https://lepsiskola.eduin.cz/wp/wp-content/uploads/2022/08/Fotky-na-web-LS-2022-4-1.png)
Ivana Liedermanová
Původní profesí pedagožka která působila na základní, vyšší odborné a vysoké škole. Od roku 1998 působí na vedoucích pozicích ve veřejné správě nejprve jako vedoucí odboru sociálních věcí, následně jako vedoucí odboru komunitních služeb a v současnosti jako vedoucí odboru školství, kultury a sportu Magistrátu města Pardubic. Její silné profesní téma je zapojování občanů do života města. Od roku 2001 iniciovala vznik Dětského parlamentu a Studentského parlamentu jako poradního orgánu Rady města Pardubic a odpovídá za jeho činnost městu. Zkušenosti s participací dětí a mládeže, které za svou bohatou kariéru nasbírala nyní dává k dispozici ostatním.
Dětský a Studentský parlament - 20 let participace dětí a mládeže na životě města PardubiceJiž více než dvě dekády fungují obě skupiny jako poradní orgány Rady města Pardubic. Žákům a studentům dávají příležitost se přes svůj mladý věk aktivně zapojovat do politického, kulturního a společenského dění ve městě a přispívat k řešení problémů. Příspěvek poodhalí jak mohou samosprávy vést své žáky a studenty k samostatnosti, podporovat u nich kreativitu, smysl pro zodpovědnost a aktivní občanství. Představí také zajímavý projekt “Jeden den s…”, v rámci kterého město umožňuje zástupcům parlamentů prožít pracovní den s vedoucími osobnostmi městské samosprávy a dalších institucí a vyzkoušet si, co jejich profese obnáší.
![](https://lepsiskola.eduin.cz/wp/wp-content/uploads/2022/09/2.png)
Silvie Rita Kučerová
Působí jako odborná asistentka na katedře geografie Přírodovědecké fakulty UJEP v Ústí nad Labem, ale sama sebe vnímá jako geografa na pomezí dalších oborů. V posledních deseti letech se soustavně věnuje rozvoji a institucionalizaci vědního oboru geografie vzdělávání, jehož předmětem výzkumu jsou prostorové aspekty vzdělávání a vnějších podmínek školství. Silvie Rita se specializuje zejména na základní školství na venkově v kontextu regionálního rozvoje. Na mezinárodním poli se s podobně zaměřenými kolegy setkává například na platformě Evropské asociace pedagogického výzkumu (EERA). Aktivity související s geografií vzdělávání umožnily v nedávné době založení výzkumného Centra geografie vzdělávání a vzdělávání v geografii (GEOEDU) v rámci katedry geografie UJEP.
Systém spádových obvodů jako Rubikova kostkaSystém spádových obvodů je hlavním nástrojem prostorové organizace základního vzdělávání na místní úrovní. Jeho pojetí a způsoby utváření se napříč Českem liší. V závislosti na rozdílných podmínkách a názorech jednotlivých aktérů může vést k odlišným problémům či rizikům. Ačkoliv proces vytvoření spádového obvodu mnohdy připomíná hlavolam, při zohlednění souvislostí napříč mnohavrstevným systémem je možné řadě negativních dopadů úspěšně předejít.
![](https://lepsiskola.eduin.cz/wp/wp-content/uploads/2022/09/3.png)
Petr Meyer
Pracuje na pozici odborného asistenta na katedře geografie Přírodovědecké fakulty UJEP v Ústí nad Labem. V současnosti dokončuje své doktorské studium studijního programu Obecných otázek geografie na Univerzitě Karlově, kde se věnuje problematice spádových obvodů základních škol v Česku. Svou odbornou činnost zaměřuje především na geografii vzdělávání, s přesahem do kartografie a GIS. Konkrétněji se zabývá prostorovými aspekty a vnějšími podmínkami vzdělávání, spádovými obvody základních škol, školskou sítí či volbou školy. Je jedním ze zakládajících členů výzkumného Centra geografie vzdělávání a vzdělávání v geografii (GEOEDU) v rámci katedry geografie UJEP.
Systém spádových obvodů jako Rubikova kostkaSystém spádových obvodů je hlavním nástrojem prostorové organizace základního vzdělávání na místní úrovní. Jeho pojetí a způsoby utváření se napříč Českem liší. V závislosti na rozdílných podmínkách a názorech jednotlivých aktérů může vést k odlišným problémům či rizikům. Ačkoliv proces vytvoření spádového obvodu mnohdy připomíná hlavolam, při zohlednění souvislostí napříč mnohavrstevným systémem je možné řadě negativních dopadů úspěšně předejít.
![](https://lepsiskola.eduin.cz/wp/wp-content/uploads/2022/09/Miroslav-Hrebecky.png)
Miroslav Hřebecký
Programový ředitel EDUinu. Původní profesí pedagog, byl ředitelem ZŠ a gymnázia. Dnes se věnuje vzdělávací politice. Je odborným garantem Klubu zřizovatelů a pomáhá zástupcům samospráv chápat problematiku školství a jeho řízení.
Jak vznikala strategie vzdělávání v TábořeAutoři lokální strategie Vzdělávání pro Tábor 2030+ se s Vámi podělí o zkušenosti s procesem vzniku strategie rozvoje vzdělávání na úrovni středně velkého města. Dozvíte se k čemu může být taková strategie dobrá, z čeho vycházet na samotném začátku jeji tvorby, které odborníky do procesu zapojit, jak strategii komunikovat širší veřejnosti a jak ji do procesu vzniku efektivně zapojit. V neposlední řadě zazní praktická doporučení k implementaci, která Vám strategii pomohou uvést v život.
Chytrozemě – Inspirace ze zemí s nejefektivnějšími vzdělávacími systémyZemě, které jsou úspěšné ve vzdělávání žáků, využívají velmi často podobné postupy při podpoře škol. Seznámíme vás s nimi a vytipujeme takové, které mohou používat i čeští zřizovatelé, aby jejich školy dosahovaly lepších vzdělávacích výsledků žáků.
![](https://lepsiskola.eduin.cz/wp/wp-content/uploads/2022/09/6.png)
Jan Zeman
Vystudoval pedagogiku na Filozofické fakultě UK. V EDUinu se věnuje analytice vzdělávací politiky a témat, která zrovna rezonují odbornou nebo veřejnou debatou. Zajímají ho řešení problémů mladých studentů (tvorba webu jakouvysokou.cz) a také snahy o zlepšení vzdělávání budoucích učitelů, kterým pomáhá jako dobrovolník pro organizaci Otevřeno.
Jak vznikala strategie vzdělávání v TábořeAutoři lokální strategie Vzdělávání pro Tábor 2030+ se s Vámi podělí o zkušenosti s procesem vzniku strategie rozvoje vzdělávání na úrovni středně velkého města. Dozvíte se k čemu může být taková strategie dobrá, z čeho vycházet na samotném začátku jeji tvorby, které odborníky do procesu zapojit, jak strategii komunikovat širší veřejnosti a jak ji do procesu vzniku efektivně zapojit. V neposlední řadě zazní praktická doporučení k implementaci, která Vám strategii pomohou uvést v život.
![](https://lepsiskola.eduin.cz/wp/wp-content/uploads/2022/09/1.png)
Tomáš Feřtek
Publicista, dramaturg a scénárista. Předseda správní rady a konzultant EDUin. Autor publikací Rodiče vítáni (2011) a Co je nového ve vzdělávání (2015, 2019). Autor námětu a spoluautor scénáře seriálu Ochránce (2021) a autor a scénárista dokumentární série Jak se dělá dobrá škola (2022)
Jak vznikala strategie vzdělávání v TábořeAutoři lokální strategie Vzdělávání pro Tábor 2030+ se s Vámi podělí o zkušenosti s procesem vzniku strategie rozvoje vzdělávání na úrovni středně velkého města. Dozvíte se k čemu může být taková strategie dobrá, z čeho vycházet na samotném začátku jeji tvorby, které odborníky do procesu zapojit, jak strategii komunikovat širší veřejnosti a jak ji do procesu vzniku efektivně zapojit. V neposlední řadě zazní praktická doporučení k implementaci, která Vám strategii pomohou uvést v život.
Jak se dělá dobrá školaBeseda přiblíží stejnojmenný, nově vznikající seriál České televize, na jehož produkci se EDUin podílí. Jednotlivé epizody ukazují různé školy a přístupy ke vzdělávání – velkou městskou základní školu, malou vesnickou, školu ve vyloučené lokalitě i gymnázium, kde se studenti učí většinu roku venku. Základním sdělením seriálu je i to, že není jedna správná cesta k dobré škole. Účastníci budou mít možnost shlédnout ukázky ze seriálu a zapojit se do debaty s jeho autorem a scénáristou v jedné osobě.
![](https://lepsiskola.eduin.cz/wp/wp-content/uploads/2022/09/8.png)
Václav Fiala
Vyučuje chemii, přírodopis a přírodovědu na ZŠ Solidarita v Praze, kde je také zástupcem ředitelky. Snaží se rozvíjet v dětech různorodé dovednosti a vhodně pracovat se zpětnou vazbou. Miluje bádání a objevování a vede k tomu i své žáky. Využívá metody badatelsky orientované výuky, díky které může zažít radost z objevů úplně každý. Vydal proto vlastní publikaci (Badatelský deník) pro žáky a učitele chemie, jež byla oceněna Českým svazem chemického průmyslu v soutěži „Učme chemii atraktivně“.
Podílí se na tvorbě zajímavých aktivit a rozvíjení čtenářské a digitální gramotnosti v přírodních vědách v rámci spolupráce s NPI. Své zkušenosti předává aktivní účastí na různých konferencích a vedením centra kolegiální podpory na ZŠ, kde působí. Ve volném čase organizuje brigády pro rodiče a jejich děti, své kolegy i přátele školy, při které společně revitalizují rozsáhlou školní zahradu.
Ropa - bádáním k rozvoji kompetencíZažijte na vlastní kůži, co je badatelská výuka a jak může žákům na vašich školách pomoci vnímat svět v souvislostech. O tom, že téma, které si zdánlivě spojíme s chemií, může proplouvat napříč předměty, a že s ním lze pracovat na prvním a na druhém stupni, se přesvědčíte pod vedením jednoho z vítězů Global Teacher Prize.
![](https://lepsiskola.eduin.cz/wp/wp-content/uploads/2022/09/5.png)
Miroslav Slowik
Oborový didaktik Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci, který se zabývá budováním moderních školních provozů s inovovanými vzdělávacími prvky dle Strategie 2030+; inovátor vzdělávacích programů zaměřených na integrované předměty s důrazem na současnost a souvislosti; metodik školních sboroven, mentor a kouč pedagogických lídrů přímo ve školním prostředí; garant Didaktické dílny Liberec a didaktického inkubátoru, s nímž přijíždí do škol, aby pomohl změnu ve vzdělávání uskutečnit.
Didaktická dílna aneb jak dostat Strategii 2030+ do školWorkshop se zaměří na možnosti zavedení změn do konkrétních škol dle Strategie 2030+; ukáže způsoby dlouhodobé spolupráce Didaktické dílny a didaktického inkubátoru s konkrétními školami zaměřenou na inkubaci dobrých učitelských nápadů v konkrétní sborovně a jejich rozvoj i následné uvedení do pilotáže ve škole; garant představí konkrétní a vysoce kvalitní mentorské, koučovací i školicí principy, které rozvíjejí celou školu najednou jako celek; bude přítomen pedagogický lídr, kterého Didaktická dílna připravuje pro jeho konkrétní pracoviště; budou uvedeny konkrétní případy, které jsou škálovatelné pro všechny typy škol a jichž mohou využít zřizovatelé (města a obce) i jednotliví ředitelé pro uskutečnění své vzdělávací vize.
![](https://lepsiskola.eduin.cz/wp/wp-content/uploads/2022/08/Fotky-na-web-LS-2022.png)
Martin Tomášek
Oborový didaktik působící na Filozofické fakultě Ostravské univerzity, inovátor
vysokoškolské výuky a přípravy budoucích učitelů. Jeden z nositelů myšlenky
vzniku Univerzitní školy Ostrava, která má po vzoru světových univerzitních a
laboratorních škol vytvořit inkluzivní prostředí otevřené inovacím a výzkumné
reflexi. Propagátor tzv. učících se komunit. Učitel se zkušeností zřizovatele.
Workshop se zaměří na možnosti zavedení změn do konkrétních škol dle Strategie 2030+; ukáže způsoby dlouhodobé spolupráce Didaktické dílny a didaktického inkubátoru s konkrétními školami zaměřenou na inkubaci dobrých učitelských nápadů v konkrétní sborovně a jejich rozvoj i následné uvedení do pilotáže ve škole; garant představí konkrétní a vysoce kvalitní mentorské, koučovací i školicí principy, které rozvíjejí celou školu najednou jako celek; bude přítomen pedagogický lídr, kterého Didaktická dílna připravuje pro jeho konkrétní pracoviště; budou uvedeny konkrétní případy, které jsou škálovatelné pro všechny typy škol a jichž mohou využít zřizovatelé (města a obce) i jednotliví ředitelé pro uskutečnění své vzdělávací vize.
![](https://lepsiskola.eduin.cz/wp/wp-content/uploads/2022/09/4.png)
Lucie Slejšková
Pracovala jako středoškolská učitelka a odbornice na problematiku kurikula. Má zkušenosti ze zřizovatelské sféry. Byla odbornou korektorkou knihy Cleverlands (Chytrozemě), která popisuje společné znaky těch nejúspěšnějších vzdělávacích systémů a je inspirací pro tento workshop. V EDUinu se věnuje Auditu vzdělávacího systému a analytické práci.
Chytrozemě– Inspirace ze zemí s nejefektivnějšími vzdělávacími systémyZemě, které jsou úspěšné ve vzdělávání žáků, využívají velmi často podobné postupy při podpoře škol. Seznámíme vás s nimi a vytipujeme takové, které mohou používat i čeští zřizovatelé, aby jejich školy dosahovaly lepších vzdělávacích výsledků žáků.
![](https://lepsiskola.eduin.cz/wp/wp-content/uploads/2022/09/10.png)
Dana Zemánková
Profesně se věnovala žákům se speciálními vzdělávacími potřebami na základních školách jako speciální pedagog. Vystudovala speciální pedagogiku na PdF v Olomouci. Od roku 2005 působila jako ředitelka školy pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. V roce 2020 ji oslovila nabídka vést metodicky asistenty pedagoga a školní asistenty ve školách v rámci projektu RRP OV III na MMO v Ostravě. Věnuje se lektorské činnosti v rámci odborného vzdělávání budoucích učitelů v oblasti speciální pedagogiky na Pedagogické fakultě OU v Ostravě. Je členkou Asociace speciálních pedagogů. Profiluje se na problematiku vzdělávání žáků s poruchami učení a chování. V současné době spolupracuje se školami v rámci dalších evropských projektů pro školství. Volný čas věnuje vnoučatům a pohybovým aktivitám.
Podpůrné pozice v českém školství, panelová debataVe vyspělých vzdělávacích systémech mají pedagogové k dispozici mnoho odborníků v podpůrných profesích. Jak je to s nimi u nás? Které jsou potřeba nejvíce, kde je brát a z čeho je hradit? Jakou roli v tom může sehrát zřizovatel a jaké jsou v této oblasti příklady dobré praxe? O těchto a dalších otázkách budou diskutovat zástupci zřizovatelů, ředitelů základních škol a odborníci na problematiku z řad akademické obce.
![](https://lepsiskola.eduin.cz/wp/wp-content/uploads/2022/08/Fotky-na-web-LS-2022-5.png)
Pavel Vyhňák
Učitel s dlouholetou praxí, osmým rokem ředitel ZŠ Šlapanice, jedné z největších základních škol v ČR, na které postupně vybudoval ve spolupráci s kolegy funkční školní poradenské pracoviště se školními psychology, speciálními pedagogy a sociálními pedagogy.
Vystudoval na Pedagogické fakultě MU učitelství dějepisu a fyziky, je členem Učitelské platformy, členem Odborného grémia České společnosti učitelů TV, člen expertního týmu senátora ČR prof. Drahoše – předsedy senátního Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Pavel Vyhňák je aktuálně také člen pracovní skupiny pro revize RVP ZV Dějepis.
Podpůrné pozice v českém školství, panelová debataVe vyspělých vzdělávacích systémech mají pedagogové k dispozici mnoho odborníků v podpůrných profesích. Jak je to s nimi u nás? Které jsou potřeba nejvíce, kde je brát a z čeho je hradit? Jakou roli v tom může sehrát zřizovatel a jaké jsou v této oblasti příklady dobré praxe? O těchto a dalších otázkách budou diskutovat zástupci zřizovatelů, ředitelů základních škol a odborníci na problematiku z řad akademické obce.
![](https://lepsiskola.eduin.cz/wp/wp-content/uploads/2022/08/Fotky-na-web-LS-2022-3-1.png)
Markéta Košatková
Je odbornou asistentkou na Katedře sociální pedagogiky Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Profesně se věnuje strukturálním nerovnostem ve společnosti a sociologickým otázkám vzdělávání. Zabývá se osobnostním rozvojem a profesní přípravou budoucích učitelů. Spolupracuje s řadou škol a institucí v programu doučování dětí se specifickými vzdělávacími potřebami, za který získala ocenění Nadace České spořitelny. Věří v to, že sociální pedagog může být důležitým aktérem ve školním ekosystému. Je aktivní v řadě mezinárodních projektů. Na lokální úrovni podporuje vzdělávání dětí s odlišným mateřským jazykem.
Podpůrné pozice v českém školství, panelová debataVe vyspělých vzdělávacích systémech mají pedagogové k dispozici mnoho odborníků v podpůrných profesích. Jak je to s nimi u nás? Které jsou potřeba nejvíce, kde je brát a z čeho je hradit? Jakou roli v tom může sehrát zřizovatel a jaké jsou v této oblasti příklady dobré praxe? O těchto a dalších otázkách budou diskutovat zástupci zřizovatelů, ředitelů základních škol a odborníci na problematiku z řad akademické obce.
![](https://lepsiskola.eduin.cz/wp/wp-content/uploads/2022/08/Fotky-na-web-LS-2022-1.png)
Martina Kurowski
Sociální pedagožka, odborná asistentka a realizátorka několika komunitních projektů. V rámci vědeckovýzkumné činnosti se zabývá vzděláváním dětí ze sociálně znevýhodňujícího prostředí, zavedením profese sociálního pedagoga do škol a problematikou diverzity ve společnosti. Baví ji cestování a propojování, proto je aktivní v mnoha mezinárodních projektech.
Podpůrné pozice v českém školství, panelová debataVe vyspělých vzdělávacích systémech mají pedagogové k dispozici mnoho odborníků v podpůrných profesích. Jak je to s nimi u nás? Které jsou potřeba nejvíce, kde je brát a z čeho je hradit? Jakou roli v tom může sehrát zřizovatel a jaké jsou v této oblasti příklady dobré praxe? O těchto a dalších otázkách budou diskutovat zástupci zřizovatelů, ředitelů základních škol a odborníci na problematiku z řad akademické obce.
![](https://lepsiskola.eduin.cz/wp/wp-content/uploads/2022/08/Fotky-na-web-LS-2022-2.png)
Tomáš Habart
Absolvent FHS UK a romistiky na FF UK. Dlouhodobě se věnuje vzdělávání, zejména sociálně znevýhodněných dětí. Od roku 2008 pracuje v Člověku v tísni v programu Varianty, který se zaměřuje mj. na metodickou a supervizní podporu asistentů pedagoga.
Podpůrné pozice v českém školství, panelová debataVe vyspělých vzdělávacích systémech mají pedagogové k dispozici mnoho odborníků v podpůrných profesích. Jak je to s nimi u nás? Které jsou potřeba nejvíce, kde je brát a z čeho je hradit? Jakou roli v tom může sehrát zřizovatel a jaké jsou v této oblasti příklady dobré praxe? O těchto a dalších otázkách budou diskutovat zástupci zřizovatelů, ředitelů základních škol a odborníci na problematiku z řad akademické obce.